Konflikty jsou přirozenou a neoddělitelnou součástí našeho života, a pokud je takto přijmeme, mohou nám zprostředkovat nové zkušenosti a přinést impulz ke změně směrem ke spolupráci a respektu. Víte, že právě světové konflikty a revoluce nám přinesly např. demokracii, svobodu, ale i např. 8-hodinovou pracovní dobu a zvýšení bezpečnosti práce?
Každý z nás vnímá svět svýma očima, z úhlu svých prožitých zkušeností, výchovy a nastavení, hodnot a potřeb. Navíc jsme zatíženi navyklými způsoby svého chování a řešeními konfliktů, očekáváními, představami a životními hodnotami. Do jednání vstupujeme také s určitými zájmy a potřebami, které druhá strana nemusí znát. Ještě můžeme přidat nepřesné, chybně vyložené nebo nedostatečné formulace a odlišnosti ve významech slov. A k tomu všemu se často přidávají emoce ohrožení, zlosti, smutku či rezignace.
Z výše uvedeného tak vyplývá, že ke konfliktům přirozeně musí docházet. A pokud konflikt budeme přijímat jako něco, co je přirozenou součástí našeho života a čemu se v podstatě nelze vyhnout, můžeme v konfliktu spatřit i možnosti nových náhledů, nových nápadů, nové spolupráce a kreativity a tím i osobního růstu. Anebo vlastní uvědomění si, že takto už „to“ nechci a chci jít jiným, pro mě lepším směrem.
Konflikt tedy vzniká, když někdo nebo něco ohrozí to, na čem mi záleží, co je pro mě důležité, zásadní. Pokud je takový zásah intenzivnější nebo dlouhodobější, vznikají neshody – spor – konflikt. Je vhodné neodkládat řešení takového konfliktu, protože jakmile se konflikt dostane na pomyslný vrchol, jsou zpravidla emoce a postoje stran tak vyhrocené, že je jakákoli dohoda v podstatě vyloučená. V takovém případě je vhodné s mediací určitou dobu vyčkat, než se k mediaci přistoupí.